Kniha věnovaná identitě strukturované židovské menšiny v českých zemích v první Československé republice vytváří celek s monografií Židé v českých zemích po šoa – Identita poraněné paměti (Marenčin PT 2016). Jejími hlavními tématy jsou společensko-politická východiska minority po vzniku státu, v jeho „zlatém“ období a v době sílícího ohrožení československé demokracie ve třicátých letech minulého století. Syntetické zpracování se však věnuje také reakcím českožidovského a národněžidovského (sionistického) hnutí na dobovou situaci v závislosti na předchozích směrováních českého Židovstva. Jeho cílem je zasazení domácího vývoje do (středo)evropského kontextu.

Doc. PhDr. Blanka Soukupová, CSc., etnoložka a historička, přednáší na Univerzitě Karlově. Ve své odborné práci se zaměřuje na výzkum národních a menšinových identit a projevy intolerance (antisemitismus). Dále se věnuje výzkumu středoevropského města, ale i dějinám oboru (v časovém rozmezí od poloviny 19. století do současnosti). Je autorkou nebo editorkou několika desítek knih.

První syntéza věnovaná identitě Židů v českých zemích po šoa. Identita je chápána jako způsob sebeukotvení menšiny ve čtyřech časových obdobích: 1945 –­ 1948, 1948 –­ 1956, ve „zlatých šedesátých“ letech a v období „normalizace“ (1969 ­– 1989). Zvláštní pozornost je pak věnována židovské paměti (hřbitovům a synagogám, vzpomínce na šoa a legendární osobnosti rabína Richarda Federa, strážce menšinové paměti). Kniha volně navazuje na monografii Velké a malé českožidovské příběhy z doby intenzivní naděje (Bratislava 2005), analýzu strukturované židovské identity v masarykovské první republice.

Doc. PhDr. Blanka Soukupová, CSc., etnoložka a historička, přednáší na Univerzitě Karlově. Ve své odborné práci se zaměřuje na výzkum národních a menšinových identit a projevy intolerance (antisemitismus). Dále se věnuje výzkumu středoevropského města, ale i dějinám oboru (v časovém rozmezí od poloviny 19. století do současnosti). Je autorkou nebo editorkou několika desítek knih.